Profesionální chůva nebo jiná pečující osoba děti nejen hlídá, ale především je vede k hygienickým návykům, pomáhá jim získávat nové dovednosti, vychovává je k samostatnosti, tvořivosti a podporuje jejich potenciál.
Ideálním způsobem, jak podněcovat děti k osvojení zmíněných návyků a hodnot, je cíleně a efektivně využívat hry.
Hra je základní a přirozenou činností dítěte, která přináší radost a uspokojení průběhem, nikoli výsledkem. Děti si hrají z vlastní potřeby a nedělají to vědomě proto, aby se něco naučily. I když si to neuvědomují, hra na ně působí a má významný vliv na poznávací, sociální a pohybový rozvoj. Hra dítěti přináší pocit seberealizace, smysluplnosti a zejména radosti. Hra je jedním z prostředků a nástrojů diagnostiky dítěte. Od raného věku je nejpřirozenější a nejdůležitější činností dítěte.
Prostřednictvím hry dítě získává povědomí o světě věcí, lidí, o sobě samém.
Každý, kdo profesně pečuje o děti a vychovává je, by měl znát širokou škálu her pro různé věkové skupiny. Například hry Čáp ztratil čepičku, jakou pak měl barvičku, Na schovku, Kuba řekl, Na zajíčka apod. Ale ruku na srdce, víte, jak se tyto hry hrajou?
Profesionální chůva nebo učitelé předškolních dětí by měli znát hry nejen teoreticky, ale hlavně prakticky. Měli by vědět, jaké jsou jejich cíle a k jakému naplnění směřují. Často se v praxi u zkoušek z profesních kvalifikací Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky setkáváme s tím, že uchazeči o zkoušku dokáží hry uvést, avšak po vyzvání, aby hru prakticky předvedli nebo vysvětlili její pravidla, jsou zaskočeni, nedokáží si vzpomenout a z jednoduché otázky se stává někdy významný problém.
Motto: „Hra patří dětem a je jejich nejlepším učitelem.“
Jestliže chce pečující osoba provádět opravdu kvalitní práci či poskytovat kvalitní službu pro rodiče dětí, měla by prakticky znát širokou škálu her pro různé věkové skupiny, prostředí a příležitosti.
V odborné literatuře se setkáváme s různým dělením her, například:
Přestože existuje více možností, jak hry rozdělit, každá kvalifikovaná chůva musí znát dělení her dle standardu Národní soustavy kvalifikací na
Ten, kdo pečuje o děti (rodič, chůva, učitel MŠ apod.) musí respektovat schopnosti, dovednosti a individualitu dítěte, případně celé skupiny dětí. Dle toho vybírá hry a hračky tak, aby dítě bavily a zároveň ho nevědomě učily novým dovednostem. Jenže mnohdy nestačí dítěti dát fantastickou hračku s představou, že se dítě samo zabaví na pár desítek minut.
Důležité je, aby se pečující osoba dítěti věnovala alespoň na začátku hraní, vysvětlila mu pravidla, ukázala smysl hry, zaujala jej. Rodiče si potřebují na chvíli vydechnout, odpočinout si a mnohdy se mylně domnívají, že darováním nové hračky nebo doporučením nějaké činnosti zasloužený klid nastane. Ale opak je pravdou. Dítě touží po pozornosti a nenechá se jen tak odbýt. Chce novou hračku sdílet.
Jestliže chcete budovat v dítěti samostatnost při hraní, doporučuji si vždy na začátek hraní vyhradit pár minut času, s dítětem si sednout, plně se mu věnovat, a jakmile se zaujme, je ideální se vzdálit a nechat dítě rozvíjet svou fantazii. Hračky vybírejte tak, aby to bavilo nejen děti, ale i vás, jen tak pro vás hraní s dítětem nebude jen povinnost, obtíž, ale bude to i zábava.
Doporučení: Vzhledem k přetrvávající epidemiologické situaci (covid-19) jsme pro vás připravili webinář Hlídání dětí v pandemii o tom, jak je možné si hrát s dětmi i online na dálku a rozvíjet tak jejich znalosti a dovednosti.